Podnikat v řemesle, to už dnes mladé lidi neláká. A tak dochází k tomu, že kvalitních řemeslníků je stále méně a některá řemesla už vlastně ani neexistují. Ti nejšikovnější odcházejí do důchodu a mladí se do učení nehrnou. Přitom jak se říká: „lidé by jim dnes ruce utrhali“. Sehnat totiž spolehlivého a zkušeného řemeslníka, který odvede rychlou a kvalitní práci za dobrou cenu, je téměř umění.
Řemesla, která téměř vymírají:
· sklář
· klempíř
· kameník
· pokrývač
· čalouník
· truhlář
· sladovník-pivovarník
Jen mírně vzrostl zájem o kominictví, ale horší je, že dnes už i na šikovného instalatéra, zedníka či podlaháře čekáte týdny i měsíce. A i v budoucnu tyto obory, které jsou dnes na pokraji vymizení, budou potřeba!
Řemeslo má zlaté dno
Řemeslo se v rodinách většinou vždy dědilo, což už dnes neplatí. Pryč jsou doby, kdy syn automatickypřebíral vedení živnosti po svém otci. Přitom i přesto, že řemeslníci se dnes uživí velmi dobře, mladé lidi neláká ani kombinace nedostatku řemeslníků a nadprůměrného výdělku. Aby se obnovila prestiž řemesel a ukazovala se jejich potřebnost a perspektiva, počítá se s opětovným zavedením výuky v dílnách. A proto také byl rok 2016 vyhlášen Rokem řemesel.
Neochota živit se rukama?
Dobrému řemeslníkovi skutečně dnes nehrozí, že by měl málo zakázek. Nedá se ani tak úplně říci to, co se nejvíce traduje, že mladým lidem se nechce pracovat rukama. Podle průzkumů už děti v základních školách mají zájem tvořit a pracovat na něčem manuálně.
Volbu povolání však jednoznačně ovlivňuje rodina. A rodiče chtějí především, aby jejich děti dosáhly maturity, ideálně pokračovaly na vysoké škole. Pro jejich budoucí podnikání si představují nejčastěji manažerské vzdělání. U více než poloviny z nich převládá názor, že lidé řemeslníky pohrdají, protože je vnímají jako méně vzdělané a kultivované.
