Spalování uhlí, těžba ropy a plynu může mohou přispět ke změně klimatu, zatímco odpad z továren může znečistit půdu, řeky a moře. Prostředí může zase naopak ovlivnit globální ekonomiku. Například povodně v Thajsku mohou způsobit ztráty na hospodářských trzích na druhém konci světa. Oproti tomu prospívající mangrovové lesy v Mexiku přispívají ekonomice velkou mírou turismu.
Změna klimatu je proto strašákem, kterého je třeba brát v potaz. Právem je považována za jednu z největších hrozeb pro udržitelnou budoucnost. Neustálý nárůst lidské činnosti a následné emise skleníkových plynů, k němuž došlo od průmyslové revoluce, již měl na naši planetu značný a měřitelný dopad.
Vědci odhadují, že globální teploty od roku 1850 vzrostly přibližně o 1°C. Pokud by nebyla přijata žádná opatření k omezení emisí, mohla by tato hodnota do konce tohoto století přesáhnout 4°C. Těžké klimatické změny by mohly ovlivnit ekonomiku různými způsoby, ať už ovlivňují celkovou ekonomickou aktivitu, produktivitu pracovní síly nebo hladké fungování finančních trhů.
Zejména destabilizace finančního systému je vážnou hrozbou. Fyzická rizika mohou vyplývat z událostí, jako jsou bouře, povodně a extrémní sucha. Mezitím mohou přechodná rizika vyplývat z politické situace (různé dohody o ochraně životního prostředí) a vývoje technologií (nárůst využití energie z obnovitelných zdrojů).
Bank of England si nebezpečí uvědomuje a nedávno proto dokončila hodnocení dopadů změn klimatu na britský pojišťovací a bankovní sektor. Cílem je zajistit, aby jednotlivé banky a pojišťovny zvažovaly finanční rizika, která mohou vyplývat ze změn klimatu, stejně jako to dělají u jiných druhů rizik (např. pohyby v úrokových mírách atd.). Protože se jedná o globální problémy, je třeba volit globální řešení, a hlavně reagovat stejně rychle. Společnosti po celém světě by se měly zapojit a podniknout stejná opatření. Začít se dá u šetření energií, vodou, spotřebními materiály a snížením produkovaného odpadu.
